Letní slunovrat - oslavte keltský svátek Alban Heruin
Přidáno: 14. 6. 2023 17:44:00
14 Červen 2023
Autor: Luccie DracoMaga Nastalo posvátné ticho. Celá vesnice se shromáždila, aby si vychutnala magický okamžik, ke kterému dochází jen jednou za rok. Vzduch byl teplý a svěží. Vítr zde na kopci vál o něco silněji a mocněji, než dole v lese, či v údolí. Chytili jsme se za ruce. Rozhlédla jsem se okolo sebe. Tolik známých a šťastných tváří tu očekávalo jeden z nejkrásnějších okamžiků roku. Někteří v tichosti poklekli, nepřestávaje se držet za ruce. Všichni jsme totiž chápali význam dnešního dne. Věděli jsme, že je to den, kdy světlo vítězí nad tmou, a stejně tak světlo v našich srdcích porazilo naši vnitřní temnotu. Zapomněli jsme na sváry, hádky, nepřátelství, na všechny starosti. Na chvíli jsme se všichni stali jedním. Dýchali jsme ve stejném rytmu, toužili po stejných věcech a napjatě očekávali, až první paprsky nejdelšího dne v roce proniknou tmou mezi stromy v lese pod posvátným kopcem, na němž jsme trpělivě vyhlíželi příchod slunce.
elou noc jsme společně pili, hodovali a zapalovali očistné ohně, abychom se těšili z léta, které přicházelo. Celý náš rok závisel na tom, jaká bude úroda. Bylo velice důležité, uctivě obětovat bohům a svátek jaksepatří oslavit. Milovala jsem tento den od malička. Litha, svátek plný květin, lásky, ohně, tepla, světla, vody, jídla a především zábavy a lidí, které miluji. Můj pohled padl na našeho druida, stojícího u toho nejkrásnějšího a nejstaršího dubu v okolí. Napjatě jsem čekala, kdy to přijde. Druid zvedl ruce k obloze a všichni ostatní jsme následovali jeho příkladu. V tom okamžiku se v dáli mezi dvěma kopci vynořil maličký kousíček slunce a osvítil korunu posvátného dubu. Vypukl ohlušující jásot a potlesk. Nadšeně jsem vískala, skákala a přitom sledovala, jak světlo postupně zaplňuje prostor kolem nás, osvětluje svým teplý růžovým světlem celý dub i krajinu okolo, naše tváře, naše těla. Začala hrát hudba a všichni okolo se dali do veselého tance. Byl to překrásný den.
Asi takhle nějak bychom prožívali Letní slunovrat, kdybychom byli starověký či středověký pohan. Konkrétně moje představa byla keltská. Letní slunovrat byl pro obyvatele střední a severní Evropy velice zásadním dnem a slavil se prakticky ve všech národech, které obývaly tuto oblast. Svátek se jmenuje Litha, Alban Hefin, nebo také Midsummer a dnes, milý čtenáři, čarodějnický učni, či druide, si o něm budeme vyprávět o něco podrobněji. V tomto článku si přiblížíme význam těchto oslav, nastíníme si jeho vývoj a proměny v časech minulých a především si dáme pár tipů, jak si ho můžeme my oslavit dnes, pokud v nás přebývá stará pohanská duše, které chybí rituály a oslavy dávných světů.
Alban Hefin (keltské pojmenování) byl jedním z nejveselejších svátků Keltů. Ti dělili rok na čas života a světla (od jarní rovnodennosti) a část temnoty a spirituality (od podzimní rovnodennosti). Právě letní slunovrat se týkal oslav dne, kdy bylo slunce na vrcholu své síly. Den byl nejdelší v celém roce a noc nejkratší. Byla to definitivní prohra temnoty a tmy. Příroda byla na svém vrcholu. Stromy odkvetly a začaly se na nich objevovat plody, sklízely se první plodiny a tehdejší obyvatele střední Evropy čekalo období sklizně. Úspěšnost tohoto období byla alfou a omegou života lidí ve starověku a středověku. Pokud úrodu pobyly kroupy, byl to problém, stejně jako přílišné sucho, přílišné záplavy apod. Ať se lidé snažili, co jim síly stačili, některé věci však nebyly v jejich moci, ale v moci bohů. Aby si tyto bohy naklonili, chovali se tak, aby je nerozhněvali a o každém svátku věnovali bohům své rituální díky, oběti apod. Nejinak tomu bylo i o letním slunovratu.
Obětovalo se vždy to, co zrovna rostlo, nebo obecně bylo (mléko, byliny, plodiny apod.). V případě Lithy mluvíme o posvátných bylinách, ze kterých se kromě obětin dělaly čaje, sirupy, lektvary a vykuřovadla. Jednalo se zejména o černý bez, heřmánek, žabinec, pelyněk, levanduli, jmelí, třezalku a čekanku. Tady bychom se na chviličku mohli zastavit a dát si pár tipů, jak tyto byliny použít dnes při našich oslavách. Pochybuji, že se někdo z nás vypraví pro žabinec, ale mně osobně do 21. 6., kdy je letos letní slunovrat, určitě levandule vykvete. A takový levandulový sirup nebo čaj opravdu nemá chybu. Recept znal každý správný druid a v dnešní době naštěstí i google, takže směle do toho. S třezalkou tečkovanou bych na to šla dost opatrně, ale ne příliš silný čajíček prospěje jistě všem. Čemu bych se určitě vyhnula obloukem, je jmelí, a naopak bych se třeba v heřmánku a levanduli klidně i koupala. Osobně si každý rok dělám koupelový olej se solí a přidávám ještě sedmikrásku pro krásu a zdraví. Kouřem ze zapálených bylin se dělala o slunovratu očista domu, lidí i dobytka, či koní. Můžete tedy tohoto příkladu následovat. Vyvětrat váš byt či dům, uklidit, umýt okna a očistit energeticky pomocí vykuřovadla ať už domácího, či koupeného. Pokud se bojíte experimentovat s bylinami letního slunovratu, určitě nic nezkazíte klasickou bílou šalvějí ve svazečku. Nebo jinou vykuřovací směsí. Osobně nedám nikdy dopustit na dračí krev. To je moje láska všech lásek.
Vy, co se zajímáte o Kelty a obecně přírodní magii, jste jistě už někdy slyšeli o tom, že Kelti kladli velký důraz na stromy. Vážili si jich, ctili jejich duši a druidové se s nimi chodili radit. Asi nejvýznamnějším stromem byl dub a ten byl i ústředním motivem oslav letního slunovratu. Pokud tedy mohu radit, hledejte si obří starý krásný dub, jehož energie vám vyrazí dech, a naplánujte si jeho návštěvu na východ slunce 21.6. Pokud vám dub daruje nějakou ze svých větví, je dobré si z ní vytvořit amulet, či talisman, který vám bude přinášet ochranu či sílu. Ideálně do něho můžete vyřezat symbol duir z keltského jazyka stromů okhamu.
Kromě dubu a bylin byl také uctíván bílý kůň, coby symbol světla. Ten byl zapřahán do čela spřežení, jež táhlo vůz s druidem při pouti na posvátný kopec. Lokace tohoto vrcholu byla zásadní pro oslavy příchodu nejdelšího dne v roce. Kopec byl velmi pečlivě vybírán. Od západu slunce se na něm rozsvěcel oheň a konaly oslavy. Keltové začínali den ne půlnocí, ale západem slunce, takže den začínal vlastně večerem. Celou noc slavili, jedli, pili, hodovali, obětovali bohům, tančili a užívali si své sexuality, což jsou všechno věci, které nás mohou provázet i našimi oslavami. Ať už budete slavit jakkoliv, doporučuji však neslavit o samotě. Letní slunovrat je o lidech, společnosti a mezilidských vztazích a sdílení lásky. Pokud nemáte nikoho ve fyzické realitě, kdo by s vámi sdílel Lithu, oslavte ji se spřízněnou duší online, nebo se připojte k nám na facebookové skupině Luccie DracoMaga, kde budeme společně sdílet naše oslavy.
Po rozednění a bujarém tanci kolem ohně a posvátném zpěvu modliteb bylo na čase uctít další element. Lidé se společně vypravili požehnat pramenům a studánkám, kam rituálně vhazovali popel z ohně, květiny, věnce a různé obětinky bohům (amulety, šperky, sošky apod.). Druid poté vodu nabral a byla rozstřikována po polích, sadech a pastvinách, neboť se věřilo, že tímto je možné přivolat déšť a dostatek vláhy na celé léto. I tyto rituálky si můžeme přizpůsobit dnešku. Určitě není problém najít nějaký krásný potůček, nebo studánku, kterému darujete třeba květiny. Já osobně si určitě zajedu k pramenu svaté Zdislavy k Lemberku, naberu si vodu a rituálně si zakropím zahrádku a zbytek s rodinou a přáteli vypijeme.
Než se s vámi rozloučím s přáním krásných oslav, nedá mi to a ještě přiložím pár vět k slovanské verzi tohoto svátku, kterou můžete znát pod názvem „kupadla", nebo také kupadelné svátky. Slované velebili zejména vody všeho druhu a také lásku. Dívky v předvečer svátku (z dnešního vnímání, protože my už víme, že v této době lidé vnímali začátek dne jako setmění) obdarovaly chlapce drobnými dary, pletly věnce a házely je do vzduchu, nebo pouštěly po vodě. Toto vše bylo součástí námluv. Z velké části byl totiž letní slunovrat svátek lásky a sexu, a proto je dobré při svých letošních oslavách myslet i na toto. Ideální je vydat se tímto způsobem slavit někam do přírody. Nebudu vám doporučovat žádné špatnosti, ale při oslavách letního slunovratu byly v některých oblastech přerušeny nebo pozastaveny sliby věrnosti, a tak se ta láska slavila v trošku větším měřítku. A zřejmě vás ani nebudu posílat hledat bájný květ kapradiny, protože my dneska z taxonomie rostlin víme, že kapradiny se rozmnožují pomocí výtrusů a tedy žádné květy najít nelze.Keltský Alban Hefin se neobešel bez věštění z kůstek, vody, ohně a okhamu. I tady vám mohu doporučit nechat si udělat nějaký ten výklad nebo vhled. Osobně se věnuji kartám, runám i okhamu. Další známější tradice pochází z dob pozdějších, kde tradičně církev původně pohanský svátek tak trošičku ukradla a naroubovala ho na své potřeby. Tady na chvíli zastavíme a něco málo si povíme o tom, proč tolik keltských svátků odpovídá těm katolickým. Je to poměrně prosté. Musíme se na chvíli přenést v čase do doby, kdy většinu Evropy ovládala Římská říše, tedy Imperium Romanum. Udržet pohromadě celou severní Afriku, Hispánii (Španělsko), Řím (Itálie), Trákii (Řecko), kus Turecka, Byzance, Gálie (Francie), část Británie a celou jižní a střední Evropu cca po hranice naší dnešní republiky, nebylo vůbec snadné. Rozhodně to nebylo možné vojensky. Legií nebylo tolik a legionáři byli z drtivé většiny žoldáci z podrobených zemí, kteří moc rádi proti svým příbuzným a jiným podrobeným národům nebojovali. V Říši se musel udržet klid za každou cenu. Byl třeba jednotící prvek a tím jednotícím prvkem byla víra. Jak ale sjednotit egyptský, řecký polyteismus s keltským (galským), slovanským a germánským pohanstvím? Odpověď je křesťanství. Křesťanství se muselo změnit a modifikovat, aby mohlo pohltit stávající náboženství. Bylo třeba, aby jednotlivé národy měly pocit, že se na jejich víře a tradicích nic nemění a zároveň přijaly jediného boha. Toho Římané docílili tím, že na každý pohanský svátek nasadili svůj. Na Zimní slunovrat se nám narodil Ježíš Kristus (který se ve skutečnosti narodil dle historiků mezi dubnem a červem), z druida máme Mikuláše, z Lugha anděla a z Cernuna čerta jak vyšitého. No a totéž se nám děje samozřejmě i o letním slunovratu. Na náš krásný Midsummer nám nasedá svatojánská noc slavená ve jménu Jana Křtitele. Tradice letního slunovratu je do písmene převzata, jen se jí říká svatojánská noc a přibude nám k tomu tradice přeskakování ohně pro získání síly a zapalování košťat, což původně byly větve stromů nejčastěji břízy se silně ochranou mocí. Kromě toho se také pouštěly z kopce hořící sudy, či kola, která symbolizovala putující slunce.
A to bude milí čtenáři, čarodějův učni, či druide, všechno. Přeji ti, ať tvá intuice najde ideální způsob oslav a napojení se na tento energeticky významný den. Nechť do tvého života vstoupí láska, hojnost, plodnost a světlo tak, jak by se na Alban Hefin slušelo a patřilo. Chceš-li si o svátku popovídat, sdílet své rituály, zkušenosti apod., můžeš se k nám připojit na facebooku na skupině Luccie DracoMaga. Budu se na Tebe těšit.
Tvoje Luccie
Autor: Luccie DracoMaga
E: lucciedracomaga@arammagnus.cz
FB: Luccie DracoMaga